sobota 6. března 2010

Dálnice D3 z pohledu krahujce obecného

Eurasian Sparrowhawk by Steve Ward.jpg3. března 2010 jsem byl na služební cestě v jižní části okresu Benešov. Jedu si to to takhle Škodou 120 po silnici III. třídy kousek za Voticemi a obdivuji členitou kopcovitou krajinu někdy označovanou jako Český merán. Z vrcholu staré třešně nad silnicí se najednou spustí střemhlav dravec, který se během chvilky ocitá před mým okřídleným šípem. Jedu zhruba 60 km rychlostí a on kličkuje přibližně 30 cm nad zemí a metr před autem. Snad jakoby si chtěl hrát nebo mi dát najevo, kdo je tu pánem ... zhruba po 200 metrech odbočí z cesty a mizí na poli se zachováním přízemního letu a rychlosti. Nemohu se v tu chvíli plně věnovat řízení a sleduji jeho přízemní akrobacii, během které vlítne mezi stavení osady Dědkov ...

V tu chvíli jsem přemýšlel, jestli bude úspěšný. Později jsem si zjistil, že se jedná o krahujce obecného. Nakonec je to ale stejně jedno, ono totiž zhruba v těch místech protne krajinu a lovecký revír jeho a asi i jeho dávných předků, možná dálniční úsek D3. Tohle ale určitě asi víte, ne? Ne, tak to čtětě dál ...

Dálnice D3 je plánována již několik desítek let a po dlouhou dobu se nyní diskutuje o tom, kudy by přes benešovska mohla vést. Jak už to bývá, tak jsou skupiny pro a jsou skupiny proti. Je však zřejmé, že zkvalitnění dopravního spojení mezi Prahou a Českými Budějovicemi je nutné. To bez debat. Ale je otázka, za jakou cenu? Za cenu, že např. i tento kriticky ohrožený a přísně chráněný druh přijde o svůj domov?

To, jaký názor na výstavbu dálnice budete mít může poskytnout tato analýza (SWOT), která vyhodnocuje silné a slabé stránky a ohrožení a příležitosti obou variant výstavby. Zde je ke stažení ve formátu pdf.

Pokud si ji člověk pročte, mohou ho napadnout tyto souvislosti:
1) Silnou stránkou západní varianty je považováno i to, že se jedná o "výstavbu na zelené louce" bez výrazných střetů. Je pravda, že kvalita vzdělávání klesá, tudíž i dopravních inženýrů. Ti to potom budou mít o to jednodušší. Na druhou stranu, existuje silnice I/3, kde většina napojení již existuje a je tam vhodná doprovodná síť silnic. Samozřejmě zde vyvstává otázka, kdo tu potřebnou doprovodnou dopravní síť zase zaplatí? Je to v ceně té "zelené výstavby" kalkulováno? Stačí, když se podíváme na stav stávající dopravní sítě! Ani na údržbu nejsou peníze.

2) Příležitostí je také označováno zlepšení podmínek pro hospodářský rozvoj. Tohle snad doufám nemohl nikdo myslet vážně? Prakticky to znamená výstavba skladovacích hal obdobně, jako od Prahy po Mirošovice. Řekněme si upřímně, tomuhle po výstavbě D3 nikdo už nezabrání a dojde k poničení této panenské přírody.

3) Silné stránky východní varianty mají dle mého názoru smysl: souběžná trať se silnicí I/3, vazba na existující síť silnic, nedochází k dalšímu narušení krajiny, přímo obsluhuje velké sídelní útvary atd. ... a navíc, mohly by se postavit nadchody nejen pro zvěř, takové jaké vidíme na nových dálnicích i třeba v Německu, nemyslíte? Kolik stojí vlastně takových nadchod? Proč je stavět na D3 a potom případně i na rychlostí komunikaci I/3?

4) Mezi slabé stránky východní varianty zařadili autoři analýzy skutečnost, že bude potřeba více technických opatření pro urbanizované oblasti. Ptám se, jestli západní varianta při své stavbě nepřekříží stovky stávajících silnic III. třídy? Budou z nich slepé ulice nebo se všude budou stavět mosty? Mám z toho spíš pocit, že bude pro někoho dobře, že budeme mít další kilometry silnic ...

A víte co vlastně? Než od stolu něco řeknete, dojeďte se do těch míst podívat. Pak se budeme bavit dál ...

Eurasian Sparrowhawk by Steve Ward“ od Steve Ward – http://www.flickr.com/photos/steventimothyphotography/8649438128/. Licencováno pod CC BY 2.0 via Wikimedia Commons.

Žádné komentáře:

Okomentovat